Každý z nás chce za svou práci dostat spravedlivou odměnu, ideálně v podobně peněz. To je koneckonců smyslem jakéhokoliv pracovního poměru. Zde je však dobré se na dané částce předem dohodnout, aby vyhovovala oběma stranám.
I to je důvod, proč v inzerátech často najdeme možný rozsah mzdy, a proč je právě tato otázka jednou z těch, na které se případní zájemci ptají hned u prvního pohovoru. Stejně tak je to i důvod, proč je následně zanesena do pracovní smlouvy.
To platí nejen u klasického hlavního pracovního poměru, který má naprostá většina z nás, ale i u jiných forem, jako je například dohoda o pracovní činnosti. Problém je v tom, že zde je prakticky vždy uvedena hrubá mzda. Abychom tedy zjistili, kolik peněz budeme skutečně brát, je nutné ji přepočítat na čistou.
Tento úkol však není tak jednoduchý, jak se zdá. Je potřeba si uvědomit, že výpočet mzdy DPČ se poněkud liší od výpočtu u hlavního pracovního poměru. Je tedy potřeba znát specifika ke konkrétnímu typu pracovní smlouvy, jinak dojdeme ke špatnému výsledku.
Rozdíl je například v odvodech, jako jsou daně, sociální či zdravotní pojištění. U DPČ totiž platí poněkud jiná pravidla, a ta je dobré znát. Zde tyto odvody totiž nejsou automatické, nýbrž záleží na částce, kterou si zaměstnanec vydělá.
To je velmi dobré si uvědomit, abychom pak nezjistili, že máme dluh u zdravotní pojišťovny, nebo že se nám doba, po kterou jsme zde pracovali, nezapočítala k důchodu. A asi není třeba říkat, že to by rozhodně nebylo dobré.
Je tedy jasné, že zde nejde jen o peníze. Proto, než podepíšete jakoukoliv pracovní smlouvu, je dobré se seznámit se všemi podrobnostmi, ať nakonec nespláčeme nad výdělkem. Z následků bychom se totiž nemuseli zotavovat tak snadno.
Samozřejmě je nejlepší pracovat na HPP, avšak ne vždy je to možné. Proto je i zde dobrá opatrnost, abychom se nespálili.
